Obecně o rododendronech

S vědeckým a soustavným pojmenováním rostlin začal Carl von Linné. V jeho době znali evropští botanici 5 druhů rodu RHODODENDRON a 4 druhy rodu AZALEA. 

Tyto dva rody se od sebe lišily pouze počtem tyčinek v květech. Postupně však byly objevovány nové druhy a ukázalo se, že počet tyčinek nelze považovat za rozlišující znak dvou rodů. Poznamenávám pouze na okraj, že dnes je známo více než 1000 druhů rodu RHODODENDRON. Začátkem 20. století vytvořili proto botanici novou klasifikaci rodu RHODODENDRON a název AZALEA, který pochází z řeckého slova "AZALÉOS", tedy něco jako suchý, z botanické systematiky zmizel a zůstal jen praktickým zahradníkům. Ti rozumějí pod názvem azalka druhy rododendronů s listem na podzim nebo v předjaří částečně či zcela opadavým, názvem rododendron rozumějí druhy stálezelené. Rostlinu Rhododendron znali již staří Řekové, kteří ji však nazývali OLEANDER. Nynější název také pochází z řečtiny, vznikl složením dvou slov: "RHODOS" = růže a "DENDRON" = strom.

Kde rostou a rostly rododendrony divoce, kde je jejich původ? V Evropě jsou domácí pouze 2 divoké druhy rododendronů, tzv. alpských růží. Ty rostou v Alpách, na jižním pobřeží Černého moře, v Portugalsku a Španělsku. Ostatní divoké druhy najdeme v Asii, především v Himalájích a na východním asijském pobřeží, v severních a horských oblastech japonských ostrovů a v Severní a Střední Americe. Tropické druhy, pro naše podmínky nevhodné a nepoužitelné, rostou v indonézských pralesích, některé dokonce epifiticky, tedy v korunách stromů, jako orchideje nebo bromelie. Poněkud složitější je to s charakteristikou lokalit, na kterých rostou. V podstatě lze říct, že se nachází převážně na vysokohorských stráních, v chladných polohách s vlhkým vzduchem a vysokými srážkami. Přebytečná voda se strání velmi rychle odtéká, ale v důsledku častých srážek a častých mlh zůstává horní vrstva humusu stále vlhká. Jemné kořínky rododendronů tak mají stále dostatek - ne přebytek - vody. Na vysvětlenou uvádím, že v Darjeelingu v Indii dosahují roční srážky 3120 mm, v Hongkongu v Číně 2030 mm a v japonském Hokkaido 1360 mm. Pro srovnání: na olomoucku činí roční srážky 500-600 mm.

Půdní kyselost těchto půd, vyjádřena hodnotou pH, činí 4,5 - 5,0. Pokud mají rododendrony tyto základní podmínky, pak jsou mimořádně životné. Například Rhod. nivale, rostoucí až ve výškách okolo 4800 m.n.m. v Himalájích, přežívá osmiměsíční zimu zavalen vrstvou sněhu a svůj aktivní život - od květu po semeno - prožije během krátkých 4 měsíců.

V takových podmínkách snášejí, nebo spíše vyžadují rododendrony plné sluneční světlo. Naproti tomu v polohách mírnějšího pásma, kde jsou srážky nesrovnatelně nižší, jako třeba u nás, jim ulehčuje život polostín.